Jako když se postaví pomník. Někdo si zvykne, někdo ne, říká k nové slovenské hymně hudebník

Slovensko se pyšní novou verzí své státní hymny, která nese stejné slova i melodii, ale přichází s novým aranžmá od talentovaného skladatele Oskara Roži. Tento osvěžující pokus, který trval více než deset let, byl realizován ze strany slovenské filharmonie a nahrává hymně nový zvuk, který se odráží i ve změnách orchestrálního složení.

Nová hymna je pomalejší a méně rytmická, s větším důrazem na ženské a mužské sbory, což jí dodává emocionální hloubku. Zajímavým prvkem na závěr je fujara, která zakončuje skladbu, a změna posledního akordu z G-moll na G-dur, symbolizující naději. Hudební skladatel Vladimír Franz charakterizoval změnu jako „kosmetickou úpravu“, která však dává hymně modernější vyznění a monumentálnější charakter.

Hymna, vycházející z lidové písně „Kopala studénku“, si veřejnost rozdělila na ty, kteří si na novou verzi musí zvyknout, a na ty, kteří ji přijímají s otevřenou náručí. Jsou zde rozporuplné názory na to, zda tato změna odráží současnost nebo zda jde jen o drobné, ale projevující se úpravy, které na sebe nemusí upozorňovat. V debatě o vývoji státních hymnách se zdůrazňuje, že každý kus umění by měl mít možnost růst a měnit se podle dobových potřeb.

Nová hymna má vyvolávat hrdost a emoce, ať už se to podaří nebo ne. Čas ukáže, zda se slovenští občané s tímto novým zvukem ztotožní, ale jedno je jasné: každá hymna, stejně jako každý dobrý pomník, potřebuje čas a prostor k tomu, aby ji lidé přijali za svou.